Kdybych se chystal na cyklistický výlet v letním teplém období, rozhodně bych se neoblékl do cyklistického dresu ze syntetického materiálu. Dal bych naopak přednost bavlněnému tričku, které je volnější a pohodlnější. Já vysloveně nesnáším syntetické tkaniny pro šití cyklodresů a bavlnu považuji za jediné řešení oblečení do terénu. Kdybych cestoval na jízdním kole krajinou s mými přáteli, kteří by na oblékání na cyklistických výletech měli stejný názor, mohl bych jim opatřit jako dárek bílá bavlněná trička s potiskem. Potisk bych koncipoval tak, aby charakterizoval každého jedince podle jeho zálib.
Co mě baví. Když o sobě prozradíte lidem na ulici, co vás baví, čím se zabýváte ve volném čase, můžete kohokoli z nich inspirovat k podobnému kroku. Zároveň se skrze tento počin mohou lidé lépe seznámit a vytvořit nová přátelství. Když si ale naopak vytisknete na tričko nějaký trapný, rádoby vtipný nápis, že „zítra je také den“, což nasvědčuje tomu, že jste líný jak veš, nic konstruktivního lidem nepředáte a navíc to ještě podpoří vysloveně negativní životní styl. Té negativity je kolem nás až dost a ještě jí podporovat takovým potiskem? To bych si ale rychle rozmyslel.
Jméno na zádech a na hrudi. Ke každému potisku bych na reklamní tričko přidal jméno nebo přezdívku, aby bylo jasné, komu tričko patří. Když jsme kupříkladu pluli na vodácké výpravě, opatřil jsem potiskem trička všem účastníkům výpravy. Jeden z nás se jmenoval Michal a měl přezdívku „Kozel“. Každý si pak ve vodáckých kempech i na jiných místech mohl tuto přezdívku přečíst a mohl pak Michala oslovovat tímto titulem, což by mohlo být i více přátelské. A vytvářet nová přátelství mezi cizími lidmi, to je jeden z důležitých činů, které mohou zlepšit život v celé naší společnosti. A čím zdravější bude společnost, tím lépe se nám všem v ní bude žít.
